16 March 2015

Do Popovic do pívováru ...

Hned na začátek přihodím jeden graf:
Je to porovnání mojí tepové frekvence při hodině HEATu, modrá je z 14.3., červená z 20.1. Docela pozitivní posun za necelé dva měsíce. Průměr teď byl 147, předtím 172. Možná by to teď mohlo být i lepší, ale nebyl jsem ve stoprocentní formě. Po avizovaném čtvrtečním pivu (nakonec 7 plzeňských) jsem společenským životem žil i v pátek a nakonec zopakoval čtvrteční výkon. 14 plzní za dva dny, pořád to umím. Dopady citelné, ale ne zničující, malinká sobotně ranní nechuť cokoliv dělat se rozplynula při zapojování pračky a právě během HEATu.
V neděli ráno slabě pršelo, 2 stupně a všude šedivo, člověku se hned chce vyběhnout! Vstával jsem docela brzo abych výběhem nezabil celej den, ale signál GPS jsem před barákem ulovil až po deváté a vyrazil směr Velké Popovice. Trasa Jesenice - Popovice se vyznačuje značnou nevyvážeností nadmořské výšky, která kulminuje v obci Křížkový Újezdec. Graf myslím mluví za vše.
Takže hned po prvních 3km se začne stoupat a až do 11km kopec výrazněji nepovoluje. Není to sice žádný ultra stoupání, ale stejně je na palici běžet pořád mírně do kopce. V součtu s deštěm, hnusným počasím a ledovým protivětrem (jak jinak - do zad nikdy nefouká) byl tak první úsek opravdu výživný. Velkou část trasy jsem běžel po silnici, protože turistická verze po žluté byla od deště rozmočená a bahenní lázně mi stačily nedávno. V Křížkovém Újezdci se to láme a já začínám sbíhat do Popovic, velebím hraběte Ringhoffera, že si pivovar postavil v údolí a pekelným tempem sbíhám, neustále přemýšlím jestli zasadit pivo alkoholické, nealkoholické nebo jen vodu. Je zima, tak pivo s těžkým srdcem zavrhuji a v místní prodejně nakupuji 0,5l nechlazené ochucené vody. Trochu vytuhávám při čekání u kasy, paní přede mnou zrovna provádí nákup na týden. Čas si krátím debatou s tělocvikářem z GyBu, který náhodou stojí ve frontě za mnou. Platím 17kč, otáčím do sebe půlitr vody během chvilky a vybíhám zpět.
Vím, že z Újezdce už to poběží samo, ale předtím mě ještě čeká menší dřina do kopce. Nadávám na hraběte Ringhoffera, že postavil pivovar v údolí a dřu. Nakonec to zvládám docela dobře, žádný extrémní tepovky nebo tak. Na 18km začínám konečně klesat, fouká do zad a začíná i svítit slunce. Běží se parádně, letím jak splašenej, chvilkama i tempem pod 5min / km. Půlmaraton již tradičně kolem 2:15, únava téměř žádná, bez bolesti. Hodím do sebe pár hroznových cukrů a až do 25km to jde pořád dobře. Pak už se profil horší, začínají mírná stoupání a rovinky, už mi to moc dobře neběží. Hlavně do kopců už sotva držím tempo pod 7min / km, na rovinkách a z kopce pořád kolem 6min / km. To už ale vbíhám do Jesenice, probíhám kolem rybníka a jsem doma. 29km za 3hodiny 4 minuty. Není to špatný, zvykám si na delší běh, ale tempo pořád o deset minut horší než bych si představoval. Pokud chci jít maraton pod 4 tak potřebuju dát tréninkovou 30km pod 3 hodiny. Uvidíme.
Seběh k pivovaru - bohužel jsem tentokrát Kozlíka neochutnal


No comments:

Post a Comment