2 March 2015

Už zas běhám!

Hurá! viróza je pryč a o víkendu tak nic nebránilo návratu k běhání. V pátek večer byla v plánu návštěva IKEY na Zličíně. Na půl cesty tímto směrem se nachází moc pěkná běžecká prodejna, tak jsem zaparkoval vozítko v blízkosti a po krátké diskuzi s ochotným prodavačem jsem odcházel s novým párem běžeckých bot. Zkoušel jsem Brooksy a Mizuna. Volba byla otázkou chvilky, Mizuny byly pohodlnější a lehčí a nemohl jsem je tam nechat. Doma jsem zjistil, že na netu v zahraničních e-shopech se dají sehnat zhruba za polovinu :-) Jestli se v tréninku osvědčí, koupím si zřejmě ještě jedny. Voni teda ty boty jsou vobě levý, ale nekupte to když je to tak výhodný.
V sobotu ráno jsem s úlevou zjistil, že zdravotní stav se vrátil do normálu a rozhodl se pro testovací výběh. Do MP3 se mi povedlo sestavit jeden z nejnudnějších hudebních mixů historie a mohlo se vyrazit. Odploužil jsem 10km v tempu 6:50 / km. Úzkostlivě jsem si hlídal tepovku a držel se do 150, v kopcích max 160. Bylo mi jedno, že před nemocí jsem běhal při stejné námaze asi o minutu na kilometr rychleji. Měl jsem radost, že zase běžím. A při tomhle tempu jsem měl aspoň dost času hlídat si styl.
Na neděli byla nehezká přeďpověd, ale ráno nepršelo a tak jsem kolem půl desáté vybíhal bez nějakých větších plánů s přelepenými bradavkami a zásoben 4mi kolečky hroznového cukru. Předběžná trasa Vestec - Jesenice - Jirčany - Olešky - Čenetice - Radimovice - Velké Popovice a zpět. Nevěděl jsem přesnou kilometráž a ani jsem to moc neřešil, prostě poběžím a až se mi bude chtít tak se otočím a povalím zpátky. Na 4km při trailové vložce kolem koňské ohrady jsem zjistil, že tato ušlechtilá zvířata dokážou změnit jinak pevnou polní cestu v totální oranici plnou kaluží a bahna. Po 500 metrech akrobatického přeskakování nejhorších míst jsem se vrátil na pevnou silnici asi o 4 kila těžší. Po 2 kilogramech bahna na každé botě. Za neustálého nadávání na koně jsem se zbavil nejhorších nánosů a běžel dál. Na 10km v Čeněticích jsem doběhl k rozcestníku s údajem Velké Popovice 5km a vyhodnotil to jako dnes nedosažitelnou metu, 30km se mi běžet ještě nechtělo. Čas na 10 km 69 minut, takže procházka. Nutno ale odečíst bahenní vložku a následnou očistu. Zpátky jsem to vzal jinou cestou, bahenní lázně mi jednou stačily. Takže přes Osnici a Zdiměřice rovnou do Vestce. U cedule Vestec jsem protnul 19km a nakonec se GPS zastavila na 20,7km. Čas 2:16, převýšení 250m, jako tréninkový 1/2 maraton docela fajn. Boty, náplasti i hroznový cukr se osvědčily a poběží 28.3. se mnou.
Jo, a během minulého týdne jsem obdržel rovnou dvě startovní čísla! 8951 na 1/2 maraton a 2023 na výběh na Sněžku. Tak snad budou šťastná :-)
Teď to bude týden s během i blogem slabší, čeká mě stěhování.



No comments:

Post a Comment