27 March 2015

Zítrááááá!

Mňo, uteklo to jako voda a zítra se společně s dalšími 12499 běžci postavím na start pražského 1/2 maratonu. Těším se dost. Jak probíhaly poslední dny před startem se pokusím zachytit na následujících řádcích.
Tréninkový plán tohoto týdne začal dobře, v úterý s Helčou vybíhám na 10km volně. Celou cestu vesele konverzujeme, ani se moc nezadýcháme, výsledný čas 58:40 s TF avg 149 a běžecký index 57. Velmi slibné a po doběhu mi hlavou běží, že tréninkový proces je optimální, pocitově můj nejlepší běh za dva měsíce.
Ve středu a čtvrtek jedu na služební cestu do Francie na testovačku aut segmentu C-SUV. Do tréninkového plánu to moc nezapadá, ale cokoliv je lepší než sedět v kanclu, že ano. Po příletu a transferu do hotelu vyrážíme na rychlou procházku parkem kolem Versailles. V Paříži nám ale celou dobu nepřeje počasí a začíná pršet, tak se vracíme a s kolegou razíme na průzkum hotelového wellness. K mému zklamání nemají vířivku. Chvíli blbnu v bazénu s plavací destičkou sledován ostřížím zrakem asi 15ti důchodců, kteří polehávají kolem. Potom sauna, sprcha, převléknout do "casual chic" a začíná oficiální program. Rychlá prezentace a večeře až ve 20.30. Smrti hladem celý den unikám jen díky konzumaci doma připravených zásob. Jako předkrm dostáváme podivné cosi, hlavní chod je to samý jen vytažený z moře. S ostatními se shodujeme, že je to chobotnice, i když přísavky to nemá. Dezert je kopeček zmrzliny. Všechno zapíjím 1,5 deci červeného vína, které je vynikající. V baru pak ještě malý heineken na slehnutí a útěk před nezáživnou společenskou konverzací do pelechu kolem půlnoci.
Na čtvrtek běh v plánu nemám, ale vybíhám nakonec už v pět ráno! Je to sprint na 10m se zatáčkou u umyvadla a s cílem u záchodové mísy. Chobotnice se evidentně bez přísavek dlouho ve střevech neudrží. Po návratu do postele se snažím ještě spát a moc to nejde, navíc v 7 se zase hlásí o slovo hlavonožec, tak definitivně vstávám. Zbytek dne už probíhá dobře, snídaně výborná, testování aut zábavný, oběd luxusní. Transfer na letiště prospím, let je klidný a v 8 večer přistáváme v Praze. V noci spím dobře, i když večeřet v 21.30 není ideální.
Na posledních 24 předzávodních hodin je hlavní úkol stabilizovat trávící procesy po útoku zdivočelé olihně. Pak dodržovat pitný režim, vyzvednout startovní číslo, dobře jíst, lehce se vyklusnout, jít brzo spát a ráno se probudit plný síly s glykogenem na maximu :-)
Závodní taktický plán je jasný. Vyběhnu v okolí vodiče na 2 hodiny a poběžím s ním první 2-3km, abych nepřepálil a srovnal si tempo. Pak mu pomalu uteču a doufám, že až do cíle ho už neuvidím. Plán B je záchranný, pokud se nebudu cítit fit, budu se vodiče držet celou dobu zuby nehty a na posledních 200 metrech mu nastoupím :)
Ať už to zítra dopadne jakkoliv, byly to krásný dva tréninkový měsíce. Naběhal jsem 260km, zhubnul z 78 na 73,5kg, v pase ztratil 6 cm a kondičně jsem se posunul o parník.
Všem kdo zítra běží přeju nějaký výživný osobáček a třeba se potkáme na trati.


2 comments:

  1. Koukej to těm klukům vopálenejm nandat, good luck ,-)

    ReplyDelete
  2. Díky za podporu, dělal jsem co se dalo :-)

    ReplyDelete