30 April 2015

Poslední předmaratónský

Až budu psát příští příspěvek, budu mít naběháno o 42195m víc a budu bohatší o +/- 4 hodiny krásných zážitků.  Tohle je tedy poslední příspěvek před maratonem. Až do závodu už nic psát nebudu, a taky už nebudu běhat. Dnes odjíždím relaxovat do Krkonoš na předzávodní soustředění, v sobotu se vracím do Prahy, vyzvednu si svoje číslo 6761 a v neděli v 9:00 začnu psát poslední kapitolu tohoto blogu týkající se výzvy Maraton pod 4 hodiny. A zatím vůbec nedokážu říct, jestli se to povede nebo ne. V přípravě jsem byl poměrně poctivý a nakonec naběhal 450km, během nich nastoupal zhruba 4km a 6 hodin HEAToval. Dal jsem tři běhy kolem 30km, nejdelší výběh byl 33,5km. Zhubnul jsem 5kg, srazil tučných 7cm v pase a náběh na pěkné dvojky je dávno zapomenut. Běžecký index na Polarech (více tady : http://www.polar.com/us-en/support/How_to_Utilize_Running_Index_in_your_training ) jsem posunul z hodnot kolem 40 na včerejších 62! Běželi jsme s Helíkem 10 konverzačních kilometrů, za 62 minut, bez potu a zadýchání, TF avg 138. Podle přepočtové tabulky index 62 odpovídá maratonu za 3:10 - mám slušnou rezervu :-) bohužel realita bude zcela jinde, to je mi jasný.
Takže co s tím? Moje minulá maratonská zkušenost napovídá, že je to opravdu daleko a může se posrat spousta věcí :-) Popravdě si moc nevěřím a radši bych šel hned od začátku někde na 4:20, ale jednou je to výzva a proč si dávat malé cíle, že. Jsou k tomu dva hezké citáty.

"Člověk mnoho vydrží, má-li cíl."
"Cíle jsou jako sny. Probuďte se a uvědomte si realitu."

Budu se řídit tím prvním. Mám jasno v tom, že nejsem schopen vydržet běžet strojovým tempem 5:41 celé 4 hodiny. Rozběhnout musím pomaleji a neutavit se, potřebuju 2 - 3km na rozkoukání a přesvědčit tělo, že běh je pohyb který se mu líbí. Takže vodič mi asi zmizí už během této zahřívací fáze. Pak zrychlím, ale dřív nebo později mi dojde a začnu zpomalovat. Může to být už na metě půlmaratonu, pravděpodobněji na 30km a jistojistě kolem 35km. Jediná možnost tak je naběhnout si nějaký náskok a pak ho postupně ztrácet. Je to ale reálný? Uvidíme v neděli :-)

A poznámka na závěr. Možná to vypadá, že to strašně řeším a že cokoliv nad 4 bude obrovským zklamáním, ale opravdu to tak není. PIM je sám o sobě nádherný závod a zážitek. Atmosféra, běh centrem Prahy, přes Karlův most. Chvíle kdy bolí každý krok, do cíle jich zbývá 10000 a přesto člověk najde sílu a běží dál. Překonávání vlastních limitů. Radost v cíli. Pro tohle všechno běžím, a těším se, bez ohledu na cílový čas. 
Tak v neděli na startu!

No comments:

Post a Comment