2 November 2016

Restart (?)

Nevím jak ostatní, ale když mám s něčím novým začít nebo chci obnovit nějaký dřívější tréninkový stereotyp, potřebuju k tomu nějaké kulaté datum. Ideálně 1.1. :-) tak dlouho ale s návratem k běhu čekat nemůžu a tak jsem si stanovil 1.11.2016 jako restartovací den mé běžecké kariéry. Proflákal jsem tedy víkend, ač počasí bylo pro běžce příznivé. Nebudu přece začínat 29.10., že jo. V předvečer velkého návratu jsem si nachystal běžecké trenýrky a šel spát natěšen na ranní výběh v 5.30. V tuto chvíli převzala otěžě běžeckého restartu moje dcera. Už kolem jedné se přesunula ze své postýlky k nám do postele a cvičně budila sebe i nás cca každou hodinu. Ve 4:30 jsem tak stál před lehkým rozhodnutím - vyběhnout zcela zlomenej do tmy a zimy, nebo se dál válet v teplé posteli a zkusit ještě usnout. Toto dilema bylo rychle vyřešené a v 6 jsem se probudil s lehce černým svědomím, že jsem se na to vykašlal. Nevadí, půjdu večer, až Verunka usne! To jsem to pěkně vymyslel! Uklidněn novým plánem zvládám pracovní den. V pět domů, v šest krmíme, v půl sedmé koupeme, v půl osmé spíme. Venku je tma. Jsem unavenej. Tak se aspoň na chvíli zavěsím na TRX, aspoň tohle se snažím víceméně na denní bázi udržovat. Je devět hodin, jdu spát. Ráno už určitě vyběhnu...
2.11.2016 5:30 ráno. Dneska jsem se docela vyspal, i když jsme celá rodina vzhůru již od 4:30. Z Verunky bude výborná závodnice na noční běhy. Spánek bere jen jako nutné zlo, po probuzení pozdraví svět hlasitým řevem a hned se pouští do jógy. Nejoblíběnější asánou je pozice spokojeného dítěte - tu má zmáklou na jedničku. K tomu 50 sklapovaček a pilování nedávno osvojené schopnosti překulování záda - břicho - záda. Postel šíře 180cm je nedostačující a oba rodiče z těchto prostných odcházejí s různými modřinami a šrámy. Zrovna dnes ráno chytám patu do oka. Helík si stěžuje na bolavá žebra. Začínáme být docela zocelení. Holky vstávají, podezření na neplechu v plíně začíná hraničit s jistotou. O okno začínají bubnovat dešťové kapky. Běžecká morálka na nule. Zase nevybíhám. Už si ani nenalhávám že bych šel večer...
Po cestě do práce v autě přemítám o svých možnostech. Jako jediná reálná varianta návratu k běhu jsou běhy do práce. Mám to z Jesenice do Krče 9km mírně z kopce + pak 500m kopec nahoru na Budějovickou a pak kilák rovinka na Pankrác. To by šlo! jen překonat lenost a strach z několika opuštěných temných míst na trase. V teoretické rovině domýšlím i logistiku, v pondělí ráno autem, navézt košile a oblečení na týden. Večer běh domů, V úterý ráno běh do práce, domů autem. Ve středu autem do práce, běh domů a tak dále. TEORETICKY krásných 55km za týden, aniž bych výrazně omezil čas na rodinu. I kdybych ale běžel jen jednou týdně, bude to úspěch. Teď se hlavně dokopat a vyběhnout! Budiž mi motivací Trailová závist. Tu bych si rád zaběhnul, jestli teda bude. Loni běželo 206 chlapů. Kdyby se tak podařilo být do první dvoustovky ... :-)

2 comments:

  1. :).. jjo.. my komutatori:).. to zname dobre..
    je to sileny.. ale kilometry do prace/z prace jsou vlastne zadarmo.. [to ber s rezervou, to rikaji zavistivci]. Nicmene, padam na hubu, ucim jako silenec.. Ale vim, kdyz se vypnu.. tak to jde.. Pondeli zvladnu dvojsmerku, utery do prace, streda z prace.. a hle.. streda vecer a 61km.. to se hned lepe dycha:).. zitra zkusit dvojsmerku.. atd..:).. to by v tom byl cert, abychom to nedali!
    MSF! .. drz se.. a komutacnimu behani, a ultra (v nas) zdar! 12:)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ve středu už 61km? To jsou pro mě zatím naprosto nepředstavitelné objemy :-) já jsem v tréninku spíš úsporný a o to víc pak trpím na závodech :-) nicméně o co míň běhám, o to víc se registruju na závody. Včera Pražský 1/2M, dnes B7 ... :-)

      Delete