7 July 2017

PRD 2017 a poslední tři měsíce ...

Mým blogem se prohnal pětitisící návštěvník bez mého povšimnutí, nebyl jsem tu 3 měsíce. Schází čas i pisatelská nálada. Dnešní jalový pracovní den si o zápisek ale přímo říká, takže v pracovní době sesmolím pár řádků. Začnu posledním závodem, kterého jsem se zůčastnil a to Pražská relativní desítka v květnu. Po trápení na 1/2M jsem i tentokrát potvrdil, že na závody se neumím nikdy připravit a na start do obory Hvězda tak dorážím po týdenním nastydnutí s kašlíčkem a rýmičkou. Zadýchávám se už ve frontě při registraci. Ve výletním tempu pak obkroužím 4 okruhy, v každém poctivě konzumuji pivo. Na třetí pivo se tradičně musí čekat ( kombinace pěnícího moku a hromady závodníků, kteří mě doběhli o kolo a dávají si jedno před cílem), ale nečiní mi to starosti a 2 minuty závodního času obětuji. Cílový čas 1:08 naštěstí nebude zapsán do historických análů, ve startovní listině mi zkomolili jméno :-) Následky závodu s rýmou dle očekávání - nemoc se vrací v podobě bolestí dutin, návštěva ORL odvrácena zázračným přírodním přípravkem Sinupret. Po uzdravení se vracím k pobíhání jen pro radost, ranní výlety před prací (nejhezčí trasa - Pankrác - Pražský Hrad a přes Petřín zpět), víkendové rychlé 5ky když dceruška spí, běhy do práce, prostě když to jde, tak běžím :-) A když neběžím, jezdím na kole se zátěží (cyklosedačka 5kg + dítě 12kg :)) Když mi odjíždí rodina, nejdu dle pravidel z příručky slaměného vdovce chlastat jak o závod, ale s kolegou z práce si probíháme trasu Trailové Závisti 2016, mírně modifikovanou kvůli bloudění. Nakonec 20km a 750m nahoru za tři hodinky. Po doběhu stíháme i nějaké to pivko :)
Jináč jsem v červenci oslavil rok otužovaní, teď v létě ale ta studená není ani pořádně studená. Do Vltavy v prosinci se nicméně zatím nechystám. Taky mám za sebou tři měsíce každodenního ranního cvičeníčka, jen takové rychlé protažení s jóga prvky. Funguje to parádně, bolístky při běhu zmizely a když se předkloním, dotknu se dlaněmi země a né jen kolen :-)
Na žádný běžecký závod ani triatlon :-( už letos přihlášen nejsem a nevím jestli nějaký stihnu, před sebou mám tedy jen vrchol sezóny v podobě B7. Náš tým je aktuálně v rozkladu - jeden má vykloubený prst na noze, druhá zlomenou ruku v lokti. Do září ale času dost a na startu budeme v TOP formě. Já si budu dál pobíhat, radovat se z progresu, jíst hodně zeleniny a pokud mi vydrží forma, zůčastním se amaterského maratonu v Sao Paulu :-)