22 September 2015

Dohráno.

Je to docela blbý. Člověk si plánuje běhy a další víkendové radosti a stačí jeden krok a všechno je jinak. Nevím, který přesně z těch 20000 sobotních kroků to byl, ale plány na říjen mi zhatil vydatně. V sobotu jsem šel spát s malou, sotva patrnou bolestí v koleni, v neděli už jsem nechodil. Moc nechápu co se přihodilo, ale prvopočátek asi bude ve víc než měsíc starém píchnutí v koleni během turnaje v beachi. Jak jsem starej tak jsem blbej, takže jsem koleno moc nešetřil, střídalo se období bolí / nebolí a teď to mám. V pondělí místo jabka meloun, výživná punkce, fixace ortézou a neurčitá diagnóza "nevím, ja dovnitř nevidím". Příští týden kontrola a možná magnetická rezonance. S největší pravděpodobností mám na pár týdnů doběháno a ruším desetiboj, City Trail i Klánovický 1/2M. O běhu blog teď chvíli nebude, chystám ale poutavé vyprávění na téma "jak ztratit stehenní sval za 3 týdny a 3 roky ho získávat zpět" :)
Příště snad bude pozitivnější blogpost, do té doby hlavně hodně zdraví!
Na závěr sonda do zdravotnictví :
Situace před poliklinikou v 6:45 ráno. 20lidí, věkový průměr 65. Zatím pouze hádky, nevraživost a věty "já tu byl dřív". Až nás v 7:00 pustí dovnitř, začne nevídaný sprint jednotlivců na 50 metrů a po schodech do prvního patra na ortopedii, kde začnou u okýnka sestry skuhrat, že je něco bolí a nemůžou se hýbat. Fakt nekecám! z této sestavy jde na ortopedii 90% a s mým nateklým kolenem jsem nepředběhl skoro nikoho - jen ty kteří netakticky zkusili pomalu jedoucí výtah a zrazeni technikou doběhli do ordinace po mě. Já šel nakonec stejně na chirurgii, kde nebyl nikdo ...

No comments:

Post a Comment